Co když se mi zdá, že terapie nepomáhá: Kdy změnit přístup nebo terapeuta

Stává se vám, že po několika měsících terapie necítíte žádné zlepšení? Dokonce se vám může zdát, že je vám hůř než na začátku? To není vzácnost. Terapie nepomáhá - tato myšlenka se objevuje u třetiny lidí, kteří začnou psychoterapii. A neznamená to, že jste „ztracení“ nebo „nemáte sílu“. Znamená to, že něco v procesu nefunguje - a to je úplně normální. Většina lidí si to neodváží říct terapeutovi, protože se cítí vinní. Ale právě tohle je ten moment, kdy se terapie stává opravdovou - když se odvážíte říct: „Tohle mi nevyhovuje.“

Je to jen fáze, nebo opravdu nepomáhá?

Ne každé zhoršení znamená selhání. Pokud jste v prvních 4-8 sezeních, může být vaše bolest větší, protože se začínáte dívat do míst, která jste dlouho utlačovali. Výzkumy z University of Oslo a Journal of Consulting and Clinical Psychology potvrzují: až 80 % lidí zažívá dočasné zhoršení v prvních týdnech, když se zabývají traumaty nebo hlubokými emocemi. To není selhání - to je práce.

Ale pokud po 3-6 měsících pravidelných sezení (alespoň jednou týdně) stále necítíte žádný posun - nezaznamenáváte lepší porozumění sobě, nezlepšují se vaše vztahy, nezmenšuje se úzkost nebo deprese - pak je čas přemýšlet o změně. Nejde o to, jestli jste „dobří“ nebo „špatní“ klienti. Jde o to, jestli ten proces vám slouží.

Co je přesně „terapie, která nepomáhá“?

Terapie, která nepomáhá, má několik jasných znaků:

• Nejsou stanovené cíle. Nemáte představu, co chcete dosáhnout. Terapeut vám jen poslouchá, ale nevede vás k žádnému konkrétnímu výsledku.
• Neexistuje zpětná vazba. Pokud se zmíníte, že vám něco nevyhovuje, terapeut se obrátí na vás a řekne: „Možná to je jen vaše odpor?“ - místo aby se na to podíval spolu s vámi.
• Nejsou žádné konkrétní techniky. Každé sezení je stejné: „A co teď?“ „A jak jste se cítili?“ Bez strategie, bez domácích úkolů, bez nástrojů pro změnu.
• Cítíte se nebezpečně. Nemáte pocit, že můžete být úplně upřímný. Nebo se cítíte hodnocený, odsuzovaný, nebo zanedbaný.
• Terapeut nemá specializaci. Pokud máte úzkostnou poruchu a terapeut se specializuje na manželské problémy, nebo na dětskou psychologii - není to ten správný člověk.

Podle Českého časopisu pro klinickou psychologii a psychotherapii má terapeut s konkrétní specializací o 25 % vyšší šanci pomoci. To není náhoda. Terapie pro úzkost, traumata, deprese, poruchy příjmu potravy - to jsou jiné řemesla. A ne každý psychoterapeut je stejně dobře vyškolený v každém z nich.

Je to já, nebo je to terapeut?

Velká část lidí si klade otázku: „Je to můj problém, nebo je to on?“ Odpověď je: obě možnosti mohou být pravdivé. Ale klíč je v tom, jak terapeut reaguje na vaši zpětnou vazbu.

Podle výzkumu Psychologického ústavu AV ČR je kvalita terapeutického vztahu odpovědná za až 70 % úspěchu terapie. To znamená: i když máte skvělého terapeuta, ale nemáte s ním spojení - terapie nebude fungovat. A naopak: i když máte terapeuta, který není nejznámější, ale s ním se cítíte bezpečně - může vám pomoci.

Příklad: Uživatelka Marie_27 z fóra MojePsychologie.cz po 8 měsících zjistila, že její terapeut byl velmi formální, zatímco ona potřebovala empatii, teplotu, lidskou přítomnost. Když to řekla, terapeut se obrátil proti ní. To není známka dobrého terapeuta. To je známka, že je to špatná kombinace. A to je v pořádku.

Kdy a jak změnit terapeuta?

Není potřeba čekat, až vás „terapie vyčerpá“. Pokud po 3-6 měsících necítíte žádný pokrok, je čas se rozhodnout.

Nejprve zkuste otevřeně promluvit s terapeutem. Řekněte: „Cítím, že se nejedu dál. Myslím, že to může být kvůli tomu, že nejsme správně nastavení. Můžeme se na to podívat spolu?“ Dobrý terapeut se na to podívá. Někteří se dokonce přiznají: „Máte pravdu. Já jsem víc orientovaný na analytický přístup, ale vy potřebujete jiný.“

Ale pokud reakce bude: „To je vaše odpor“, „Vy jste nesoustředěný“, „Tohle je normální fáze“ - a neexistuje žádný plán, jak to změnit - pak je čas odejít.

Nezavírejte se v posledním sezení. Neříkejte: „To je všechno.“ Představte si, že odcházíte z práce. Řeknete: „Děkuji za vaši práci. Ale rozhodl jsem se pokračovat s jiným odborníkem.“

Nezapomeňte: změna terapeuta není selhání. Je to inteligentní krok. Podle výzkumu Czech Psychotherapy Research Group z roku 2023 má 72 % lidí, kteří změnili terapeuta, lepší výsledky s novým. A pokud vyberete někoho s konkrétní specializací na váš problém, šance na úspěch stoupá o 25 %.

Jak najít nového terapeuta?

Nechte se vést třemi věcmi:

1. Specializace. Pokud máte úzkost, hledejte terapeuta se specializací na úzkostné poruchy. Pokud máte traumata, hledejte někoho s výukou v EMDR nebo somatické terapii. Nechte se vést odborností, ne cenníkem.
2. První setkání. Většina terapeutů nabízí první konzultaci zdarma nebo za sníženou cenu. Použijte ji. Ptejte se: „Jaký přístup používáte pro lidé s mojí situací?“ „Jak vypadá první fáze terapie?“ „Jak budeme měřit pokrok?“
3. Intuice. Cítíte se s ním bezpečně? Můžete mu říct „Ne“? Můžete plakat? Můžete se ho zeptat: „Co myslíte, že se stalo?“ - a on vám neřekne jen „To je vaše vina“? Pokud ano - je to ten správný.

Podle České asociace pro psychoterapii je průměrná cena sezení 950 Kč. To je drahé. Ale nezapomeňte: pokud se nezaměříte na kvalitu, můžete utratit 10 tisíc korun za šest měsíců, které vám nic neukázaly. Je lepší utratit 2 tisíce za tři sezení s kvalitním terapeutem, než 10 tisíc za šest měsíců s někým, kdo vás nevede.

Co se stane, když změníte terapeuta?

Nejde o to, že „předchozí terapeut byl špatný“. Jde o to, že vy jste jiný člověk, než když jste začali. A potřebujete jiného člověka, který vás bude vést.

Podle výzkumu z University of Cambridge a Psychotherapy Research je pravděpodobnost úspěchu při opakovaném pokusu s jiným terapeutem 85 %. Nejde o to, že jste „neúspěšní“. Jde o to, že jste se naučili, že vaše potřeby mají hodnotu.

Nejde o to, že terapie „nepomáhá“. Jde o to, že jste se naučili, že nejste „příliš nároční“. Jste lidé, kteří potřebujete správnou kombinaci - a to je úplně normální.

Co dělat, když nemáte peníze nebo strach?

68 % Čechů stále považuje návštěvu psychologa za znak slabosti. To je starý mýtus. Ale změna přichází. Mezi lidmi do 35 let už 45 % otevřeně mluví o terapii na sociálních sítích. A v ČR se počet certifikovaných terapeutů zvyšuje - do roku 2025 by jich mělo být o 20 % více.

Pokud máte finanční problém, podívejte se na centra psychického zdraví na univerzitách - v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci - nabízejí sezení za 300-500 Kč. Nebo na portálech jako Terapie.cz nebo Psychoterapie.cz najdete terapeuty, kteří nabízejí slevy podle příjmu.

A pokud se bojíte, že vás někdo „uvidí“? Pamatujte: každý, kdo se snaží být lepší, je hrdina. Ne ten, kdo se vyhýbá. Ten, kdo se dívá do tmy - a neodchází.

Závěr: Vaše potřeby jsou důležité

Terapie není něco, co se „dělá“. Je to proces, který vás mění. A když se necháte vést někým, kdo vás nevidí - nezůstáváte jen bez změny. Zůstáváte zraněnější.

Nejste „nepříjemní“. Nejste „těžký klient“. Jste člověk, který potřebuje odpovědný partner na cestě k sobě. A když ten partner není ten správný - změňte ho. Bez viny. Bez odpuštění. Prostě změňte.

Nejste v terapii, aby vás někdo „napravil“. Jste v ní, abyste se naučili, že vaše bolest má smysl. A že když něco nevyhovuje - máte právo to říct. A změnit to.