Co je krizová pomoc a proč je důležitá?
Krizová pomoc není něco, co se používá jen při sebevražedných myšlenkách. Je to okamžitá, bezplatná a anonymní podpora pro každého, kdo se cítí přetížený, ztracený nebo už neví, jak dál. V České republice fungují čtyři krizová centra s nonstop provozem, která ti pomohou i v 3 hodiny ráno, o víkendu nebo během svátku. Nejde o dlouhodobou terapii - jde o to, abys přežil tenhle den, tuhle noc, tenhle záchvat. A to je důležité. Mnoho lidí si myslí, že musí být „skutečně špatně“, než si zaslouží pomoc. To není pravda. Pokud už nějaký čas cítíš, že to nezvládáš sám, už je čas zavolat.
Signály, že potřebuješ krizovou pomoc hned
Není potřeba čekat, až tě zcela zničí. Krizová pomoc je pro tyto konkrétní situace:
- Neustálý pocit, že život nemá smysl - nejen nějaký den, ale týdny nebo měsíce.
- Nezvladatelné úzkosti, které ti brání dýchat, spát nebo jít do práce.
- Myšlenky na sebevraždu nebo sebepoškozování - i když jen „přemýšlíš o tom“.
- Halucinace: slyšíš hlasy, které ostatní neslyší, nebo vidíš věci, které tam nejsou.
- Zneužívání alkoholu, léků nebo jiných látek, aby ses „jen trochu uvolnil“.
- Poruchy příjmu potravy - necháváš jíst, nebo se musíš vrátit z WC, aby jsi se zbavil jídla.
- Úplná izolace - nechceš mluvit s nikým, ani s nejbližšími.
- Problémy se spánkem nebo stravou, které trvají déle než týden a nezávisí na žádné fyzické nemoci.
- Paranoia: cítíš, že tě někdo sleduje, plánuje ti škodu nebo ti někdo „čte myšlenky“.
Není potřeba mít všechny tyto příznaky. Stačí jeden - a pokud trvá déle než dva týdny a znemožňuje ti být normální člověk, už je čas zavolat. Nečekat na „horší“.
Kde a jak získat krizovou pomoc v Česku?
Nejrychlejší cesta je linka 116 123 - linka první psychické pomoci. Volá se 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, bezplatně. Není potřeba mít zdravotní pojištění, není potřeba mít zápis, ani se někoho ptát. Stačí, že jsi v krizi. Operátoři jsou vycvičení, aby nesoudili. Mluví ti s klidem, poslouchají, neříkají „budeš to překonat“. Jen ti pomohou přežít tuhle chvíli.
Chatová podpora na této lince funguje v těchto dny: úterý, středa a čtvrtek od 13 do 18 hodin; pátek, sobota, neděle, pondělí a státní svátky. Pokud potřebuješ hned osobní setkání, můžeš přijít do jednoho ze čtyř krizových center v Česku - bez předchozího objednání, v jakoukoliv hodinu. Nejznámější je Krizové centrum RIAPS v Praze (222 586 768), ale existují i další v Brně, Ostravě a Plzni. Všechna mají krizová lůžka, ale jejich dostupnost se může lišit - obzvlášť o víkendech.
Pokud se cítíš v nebezpečí - máš plán na sebevraždu, chceš někoho zranit nebo jsi v úplné dezorientaci - zavolej 112. To je okamžitá pomoc. Nečekáš na linku 116 123, pokud je nebezpečí hned.
Co se stane, když zavoláš?
Nečekáš na dlouhé čekání. Nezavoláš do nějakého úřadu, kde ti řeknou „přijďte za týden“. Zavoláš, a za pár vteřin ti odpoví člověk. Můžeš mu říct: „Myslím na to, abych se zabil.“ A on ti neřekne „to je hloupost“. Řekne: „Děkuju, že jsi to řekl. Teď se s tím spolu podíváme.“
Proces je jednoduchý: nejprve ti pomohou zklidnit tělo - naučí tě dýchat, když máš záchvat úzkosti. Pak ti pomohou zmapovat, co se právě děje. Neřeší, proč jsi takhle, ale co teď děláš. Potom najdou společně s tebou nejbezpečnější cestu dál - zda tě přesměrují na ambulantní terapii, na krátký pobyt v centru nebo jen tě nechají zavolat znovu, když budeš potřebovat. Všechno je anonymní. Nikdo ti nezaznamená jméno. Nikdo ti nezavolá domů. Nikdo ti neřekne, že „to je jen fáze“.
Co krizová pomoc neřeší - a co ano
Krizová pomoc není psychoterapie. Neřeší tvoje dětství, neřeší, proč jsi tak nespokojený s partnerem, neřeší, proč ti nikdy nevyjde práce. Je to most. Přes něj přejdeš z akutní krize do stabilního stavu. A pak už můžeš jít na dlouhodobou terapii - a to je dobrá věc. Krizová pomoc ti neříká, že „to není tak špatné“. Říká ti: „Tady jsi, a já jsem tady. Teď to zvládneme.“
Na druhou stranu: pokud ti problémy trvají roky a nejsou akutní, krizová pomoc ti nepomůže dost. Pak potřebuješ psychologa nebo psychiatra. Ale pokud se cítíš, že tě to už začíná pohltit - krizová pomoc je to, co ti zachrání život.
Co říkají lidé, kteří už zavolali
Na fórech se často píše: „V 3 ráno jsem volal na 116 123 s myšlenkami na sebevraždu. Operátor strávil se mnou 47 minut. Pomohl mi zvládnout úzkostný záchvat a přesměroval na ambulantní péči. Dnes jsem 6 měsíců bez sebepoškozování.“
Jiný uživatel napsal: „Operátoři linky 116 123 jsou vycvičeni, aby nesoudili, což mi umožnilo otevřít se poprvé po 2 letech.“
Nejsou to příběhy z filmu. Jsou to skutečné lidé, kteří se cítili ztracení - a zavolali. A nebyli osušeni. Nebyli odsouzeni. Byli tam. A to stačilo.
Co se mění v Česku - a co ještě chybí
Od roku 2020 se počet volání na linku 116 123 zvýšil o 47 %. Více lidí hledá pomoc. Více mužů. Více lidí z venkova. Více lidí, kteří dříve měli strach, že budou „blázni“. V roce 2023 byla spuštěna specializovaná linka pro seniory (800 123 123) a od května 2023 bude fungovat i linka pro LGBTQ+ komunitu. To je krok dopředu.
Ale stále je v Česku jen 1 psycholog na 15 000 obyvatel. V Evropě je to 1 na 5 000. Krizová centra mají často přetížená lůžka. Někdy je třeba čekat několik hodin. To je bolestivé, ale neznamená to, že pomoc neexistuje. Jen je potřeba vědět, kde hledat.
Co dělat, když ti někdo říká, že „to je jen fáze“?
Někdo ti řekne: „To všechno projde.“ Nebo: „Měj se kladně.“ Nebo: „Nemusíš být tak silný.“
Tyto věty nejsou špatné. Jsou jen neúplné. Když jsi v krizi, nechceš, aby ti někdo řekl, že „to projde“. Chceš, aby ti někdo řekl: „Jsem tady. Řekni mi, co potřebuješ. Teď.“
Nech si to říct: tvoje bolest není „fáze“. Je to realita. A realitu se dá řešit. S pomocí. Ne s tím, že „to se překoná“.
Když nevíš, co dělat - zavolej.
Nečekáš na to, až budeš „připravený“. Nečekáš na to, až ti někdo řekne, že „to je dostatečně závažné“. Nečekáš na pondělí. Nečekáš na lékaře. Nečekáš, až ti někdo zavolá.
Volání na 116 123 není známkou slabosti. Je to známkou toho, že chceš přežít. A to je nejsilnější věc, kterou můžeš udělat.
Zavolej. Teď. Nezavoláš? Zavolej zítra. Nezavoláš zítra? Zavolej za týden. Ale zavolej. Protože tenhle den, tenhle záchvat, tahle noc - nejsou poslední. A ty si zasloužíš, abys je přežil.
