Rogersovská terapie je psychoterapeutický směr zaměřený na člověka, který klade důraz na empatii, bezpodmínečné přijetí a autentičnost terapeuta. V praxi se často setkáte s pojmy jako klientsky orientovaná terapie, Person‑Centered Approach nebo jen "terapie zaměřená na člověka". Proč je právě tato metoda stále populární i v roce 2025? Protože nabízí prostor, kde se klient cítí slyšený, nepřijatý a motivovaný k vlastnímu růstu.
Historie a vývoj rogersovské terapie
Carl Rogers (1902‑1987) se jako teolog a později klinický psycholog postavil proti tehdejším dominantním směrům - psychoanalýze a behaviorismu. V 40. letech 20. století vytvořil první nedirektivní fazi, kde terapeut působil jako „bezpečná atmosféra". 50. léta přinesla reflektivní fázi s technikou zrcadlení emocí. 60. léta rozšířila terapie o expresivní komponentu - terapeut začal sdílet i vlastní pocity. Od 70. let se rozvíjí komplexní fáze, kde se obě strany spolupodílejí na „společném setkání".
Klíčové principy: empatie, akceptace a kongruence
Rogers definoval tři podmínky, které jsou nutné a dostačující pro terapeutickou změnu:
- Empatie - terapeut cítí a rozumí klientovým prožitkům tak, jako by to byly jeho vlastní.
- Bezpodmínečné přijetí (často označováno jako „vřelost") - klient je akceptován takový, jaký je, bez hodnocení či podmínek.
- Kongruence - terapeut jedná v souladu se svým vnitřním prožíváním, nehrává žádné „masky".
Tyto postoje jsou propojené s fenomenologií - vědou o subjektivním prožívání. Terapeut tak nevnucuje řešení, ale vytváří podmínky, kde klient může sám objevit vlastní směr.
Role terapeuta a klienta v rogersovské terapii
Klient není pasivní příjemce, ale aktivní činitel svého vývoje. Terapeut funguje jako facilitátor: naslouchá, parafrázuje, reflektuje a vytváří bezpečný prostor. Tento vztahový model se liší od tradičních směrů, kde terapeut často podává konkrétní instrukce nebo interpretuje skryté motivy.
Srovnání s ostatními hlavními přístupy
| Přístup | Hlavní cíl | Role terapeuta | Typ sezení | Vhodnost pro |
|---|---|---|---|---|
| Rogersovská terapie | Podpořit seberealizaci a osobní růst | Facilitátor, empatický posluchač | Neformální, otevřený dialog | Klienti hledající porozumění, zkoumající vztahy, mírná deprese |
| Kognitivně‑behaviorální terapie | Upravit dysfunkční myšlenky a chování | Instruktor, strukturální kouč | Strukturované úkoly, domácí úkoly | Úzkost, fobie, OCD, silně symptomy orientované problémy |
| Psychoanalýza | Odhalit nevědomé konflikty | Interpretátor, výkladový analytik | Freudovské „volné asociace“, dlouhá sezení | Hloubkové psychické problémy, traumatické vzpomínky |
Jak tabulka ukazuje, rogersovská terapie nevyžaduje explicitní techniky. To je její síla - vztah a atmosféra jsou hlavním „nástrojem".
Výzkumné důkazy a účinnost
Podle Psychiatrie pro praxi (>1000 studií) je Person‑Centered Approach jedním z nejvíce výzkumně podložených humanistických směrů. Meta‑analýzy z let 2014‑2023 ukazují průměrné zlepšení sebehodnocení o 0,8 standardních odchylek v porovnání s kontrolní skupinou. Studie z roku 2022, provedená na českých univerzitních klinikách, sledovala 120 klientů s mírnou depresí a po 40 sezeních zaznamenala 68 % zlepšení v oblasti sebepoznání a rozhodovací schopnosti.
Samozřejmě, ne všechny výsledky jsou jednoznačné. Kritici (např. Univerzita Karlova, 2011) poukazují na nedostatečnou empirickou podporu pro „inherentní tendenci k růstu". Přesto praxe ukazuje, že když jsou splněny tři klíčové podmínky - empatie, akceptace a kongruence - klienti často zaznamenají výrazné zlepšení.
Praktické aplikace a typické klienty
Rogersovská terapie se osvědčila v situacích, kde je potřeba prostorem pro reflexi: rozpad vztahu, ztráta blízkého, existenční krize nebo nejasnost v životní cestě. Klienti s vyšším stupněm sebereflexe a vyšším vzděláním často profitují nejvíce, protože dokážou využít otevřený dialog k vlastnímu objevení.
Naopak, pokud klient očekává konkrétní rady, rapidní plánování nebo rychlé řešení konkrétních symptomů (např. silná úzkost), může být spokojenost nižší. V takových případech se často kombinuje rogersovský přístup s CBT nebo psychodynamickými technikami.
Kritika a limity
Hlavní výhrady směřují k nedostatečné měřitelnosti. Zatímco CBT nabízí jasné skóre pro úlevu od symptomů, rogersovská terapie spoléhá na subjektivní hodnocení kvality vztahu. Dalším problémem je delší časový horizont - typicky 40‑60 sezení, což může být nákladově náročnější.
Psychoterapeuti bez speciálního výcviku (např. sociální pracovníci) často naráží na obtíže při aplikaci tří podmínek „autentičnost, empatie, bezpodmínečné přijetí", zejména u klientů se schizofrenií. Řešení spočívá v pravidelné supervizi a vlastní terapii, což je součástí standardního vzdělání v České asociaci pro person‑centered přístup.
Aktuální trendy a budoucnost
V posledním desetiletí se rogersovská terapie propojuje s neurovědami. Výzkum z roku 2023 naznačuje, že bezpečné terapeutické prostředí posiluje prefrontální kortex a snižuje aktivitu amygdaly - biologický základ pro zvýšenou emoční regulaci.
Dalším směrem jsou digitální platformy - online sezení, aplikace podporující reflexi a automatizované parafrázování. Přesto zůstává výzva zachovat autentičnost při virtuální komunikaci.
Mezinárodní federace Person‑Centered a Experientiální terapie (FEAPT) plánuje do roku 2030 hybridní modely, kde terapie na dálku doplňuje osobní setkání a integruje techniky z mindfulness a neurofeedback.
Jak se stát rogersovským terapeutem
V ČR je nutné absolvovat specializované školení trvající 2‑3 roky, zahrnující teoretické moduly, osobní terapii a supervizi. Podle Terapie.cz (2023) jsou klíčové dovednosti:
- Rozvinout schopnost vcítění a rozpoznat vlastní emoční reakce.
- Procvičovat bezpodmínečné přijetí v praxi - například v workshopech bez hodnocení výstupů.
- Udržovat kongruenci - být autentický i v obtížných situacích.
- Pravidelně reflektovat vlastní proces pomocí osobní psychoterapie.
- Účastnit se supervizí a peer‑group setkání organizovaných Českou asociací pro person‑centered přístup.
Po úspěšném absolvování certifikace je možné se registrovat u České psychoterapeutické komory, kde je vyžadována i etická způsobilost.
Proč si vybrat rogersovskou terapii právě dnes?
V době, kdy se zdravotní pojišťovny zaměřují na krátkodobé a měřitelné intervence, rogersovská terapie nabízí dlouhodobý, ale stabilní růst klienta. Pokud hledáte přístup, který respektuje lidskou důstojnost, podporuje vlastní motivaci a nabízí prostor pro autentické vztahy, je to stále relevantní volba.
Jak dlouho trvá průměrná rogersovská terapie?
Průměrná série zahrnuje 40‑60 sezení, což odpovídá zhruba 8‑12 měsícům pravidelných týdenních setkání. Samotná délka se liší podle osobních cílů a rychlosti integrace změn.
Mohu rogersovskou terapii kombinovat s jiným přístupem?
Ano. Často se kombinuje s CBT, když klient potřebuje konkrétní nástroje pro zvládání úzkosti, zatímco rogersovský rámec zajišťuje bezpečný vztahový kontext.
Jaký je rozdíl mezi empatií a soucitem v rogersovské terapii?
Empatie znamená vcítit se do klientova prožívání a odrazit jej zpět. Soucit je spíše pocití lítosti a může vést k "pomáhání" místo naslouchání. Rogers zdůrazňoval, že terapeut by měl zůstat v empatii, aby nepochopil klienta pouze jako "potřebujícího pomoc".
Je rogersovská terapie vhodná pro psychózu?
U psychóz je nutná kombinace farmakoterapie a psychoterapie. Rogersovský přístup může podpořit vztahovou stabilitu, ale vyžaduje doprovodné odborné zásahy a supervizi, protože implementace tří základních podmínek je náročná.
Kde najdu školení na rogersovskou terapii v ČR?
Česká asociace pro person‑centered přístup organizuje pravidelné workshopy, certifikační programy a supervize v Praze a Brně. Další možnosti nabízí Masarykova univerzita v Brně a soukromé instituty zaměřené na humanistickou psychoterapii.
