Kdy změnit psychoterapeutický přístup: Kdy je čas zkusit jinou metodu

Kdy změnit psychoterapeutický přístup: Kdy je čas zkusit jinou metodu

Stojíte před terapeutem, cítíte, že se snažíte, ale nic se nezměnilo. Po 12 sezeních máte stejný pocit napětí, stejnou noční úzkost, stejný vnitřní hluk. Nejste sami. V Česku se každoročně tisíce lidí setkává s touto situací. Ačkoli psychoterapie pomáhá mnoha, ne každá metoda sedí každému. Otázka není, jestli je terapie dobrá, ale jestli je vaše metoda správná pro vaše potřeby.

Nejčastější signál: Žádný pokrok po 12-20 sezeních

Nejjasnější znamení, že je čas přemýšlet o změně, je absence klinicky významné změny. Podle metaanalýzy 177 studií z Masarykovy univerzity z roku 2024 je to častější, než si většina lidí myslí. Pokud po 12-16 sezeních nezaznamenáte žádný významný pokrok - třeba snížení úzkosti, lepší spánek, méně únikových chování - není to vaše chyba. Je to signál pro terapeuta, aby přehodnotil přístup.

Ne každé „zadržení“ je stagnace. Některé metody, jako KBT pro obsedantně-kompulzivní poruchu (OCD), vyžadují alespoň 20 sezení, aby se projevila jejich účinnost. Pokud máte OCD a jste na 15. sezení, ještě neznamená to, že metoda nefunguje. Ale pokud po 20 sezeních nevidíte žádný pokrok - a to měřeno například pomocí standardizovaného dotazníku Y-BOCS - pak je čas přemýšlet o změně.

Nezapomeňte: pokrok se neměří jen „víc šťastný“ nebo „méně smutný“. Měří se konkrétně: kolikrát jste se dnes vyhnuli situaci, která vás dříve zničila? Kolikrát jste se dnes probudili bez úzkosti? Kolik hodin jste spali? Tyto údaje jsou klíčové. Pokud je snížení symptomů méně než 20 % po 8 sezeních, je to varovný signál.

Terapeutická aliance se rozpadá

Představte si, že jste u lékaře s bolestí zad a on vám předepisuje léky na zápal plic. Neřeknete si: „Možná je to jen špatný lék.“ Řeknete: „Tohle není ten lékař, kterého potřebuji.“

Stejně to funguje i v terapii. Pokud se cítíte, že terapeut nerozumí tomu, co říkáte, nebo vás snaží přimět k něčemu, co vám připadá nesmyslné - třeba vás nutí hledat „dětskou ranu“ při OCD - je to známka, že aliance padá. Terapeutická aliance není jen „dobré vztahy“. Je to společná víra, že společně pracujete na něčem, co má smysl.

Podle výzkumu České asociace pro psychoterapii (2025) je jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé přestanou s terapií, právě tato nesoulad. Není to o tom, že terapeut je špatný. Je to o tom, že metoda neodpovídá vaší osobnosti, vašim zkušenostem nebo vašim potřebám.

Metoda vám prostě nevyhovuje

Některé metody jsou jako klíč - ne každý se vejde do každého zámku. Například:

  • Gestalt terapie - zaměřuje se na přítomnost, pocit těla, „zde a teď“. Je skvělá pro lidi, kteří se cítí odtržení od vlastních emocí, nebo pro ty, kdo hledají hluboké existenciální pochopení. Ale u klientů s OCD má úspěšnost jen 35 %.
  • Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) - strukturovaná, cílená, s domácími úkoly. Je nejúčinnější pro únikové poruchy, OCD, depresi. U OCD má úspěšnost až 72 %.
  • Systémová terapie - zaměřuje se na vztahy, rodinu, systémy. Skvělá pro rodinné konflikty, ale nevhodná pro klienty s čistě individuálními anxietními poruchami.
  • Narativní terapie - pomáhá přepsat svůj příběh. Má úspěšnost 68 % u depresí, ale jen 32 % u OCD.
  • TRE (Tension and Trauma Releasing Exercises) - pomáhá tělu uvolnit traumata. U 78 % klientů s traumatem funguje, ale u 65 % lidí s OCD může symptomaty zhoršit, protože neobsahuje expozici.

Je důležité si uvědomit: neexistuje „nejlepší“ terapie. Existuje „nejlepší pro vás“. Pokud se vám terapie zdá příliš „hledání hlubokých důvodů“ a vy chcete jen „naučit se, jak přestat mít úzkost“, pak humanistická nebo psychodynamická terapie vám pravděpodobně nepomůže. A naopak - pokud máte hluboký vnitřní boj, který se nechce „vyřešit technikami“, pak KBT vám může připadat jako mechanická a neúplná.

Rozdělený scénář: chaos OCD vlevo, strukturovaná KBT vpravo, symboly pokroku.

Formát terapie vám nevyhovuje

Online terapie je dnes běžná - v roce 2024 tvořila 28 % všech sezení v Česku. A pro mnoho lidí je skvělá. U únikových poruch má úspěšnost 75-82 %, což je téměř stejné jako osobní terapie.

Ale pokud máte těžkou osobnostní poruchu - například hranicovou poruchu osobnosti - je online forma jen 45 % úspěšná. Proč? Protože potřebujete fyzickou přítomnost, neustálou zpětnou vazbu, nebo možnost reagovat na nečekané emoce v reálném čase. Online terapie je jako telefonní hovor, kdy potřebujete obličej.

Nezapomeňte: první 3-4 online sezení často mají nižší efektivitu. Lidé se jen učí pracovat s kamerou, s technikou, s vlastním pohodlím. Pokud přestanete po 5 sezeních, neznamená to, že online terapie nefunguje. Zkuste to alespoň 8 sezení. Pokud po 10 sezeních stále nic, pak je čas zvážit osobní terapii.

Nejčastější chyby při změně přístupu

Výzkum z platformy test-recenze.cz (leden 2025) ukazuje, že 68 % lidí, kteří změnili terapeutický přístup, to udělali po 10-14 sezeních. Ale ne všichni to udělali správně.

  • Chyba 1: Změna jen kvůli „nepříjemnému pocitu“. 30 % lidí v Česku přechází na jinou metodu jen proto, že se cítí „nevyhovující“ - bez jakéhokoli objektivního hodnocení. To může zhoršit stav.
  • Chyba 2: Přechod na metodu, která je opakem té původní. Například klient s OCD, který přešel z KBT na gestalt terapii, zaznamenal zhoršení symptomů, protože gestalt neobsahuje expozici - klíčový prvek pro OCD.
  • Chyba 3: Přechod bez přechodové fáze. Změna přístupu neznamená, že hned v příštím sezení začnete s novou metodou. Potřebujete 3-4 sezení na „přechodovou fázi“, kde se předávají informace, zůstává aliance a neztrácíte to, co jste dosáhli.

Podle metodiky České asociace pro psychoterapii (2025) by změna měla proběhnout ve třech krocích: 1) měření aktuálního stavu, 2) diskuse o alternativách, 3) postupný přechod. To není jen doporučení - je to základní bezpečnostní systém.

Tři dveře terapeutických metod, jedna osvětlená — KBT jako správná cesta.

Co dělat, když se vám terapie nezdá?

1. Nezavírejte se do „nemám štěstí“. Nejste špatní. Terapie není loterie.

2. Požádejte terapeuta o přehodnocení. Řekněte: „Cítím, že se nehneme. Co myslíte? Je to normální? Můžeme se podívat na data?“

3. Používejte standardizované dotazníky. Pokud vám terapeut nepředává PHQ-9, Y-BOCS nebo GAD-7, požádejte o ně. Tyto nástroje nejsou „formality“. Jsou vaše měřidlo pokroku.

4. Zvažte druhý názor. Nejste povinni zůstat u jednoho terapeuta. V Česku je přes 5 200 certifikovaných psychoterapeutů. Můžete si najít někoho jiného, který pracuje s jinou metodou - a to bez zrady ke svému terapeutovi.

5. Nezapomeňte na komorbiditu. Pokud máte například ADHD + depresi, nebo OCD + úzkost, jednoduchá metoda už nemusí stačit. Nové doporučení z roku 2025 říká: pro komorbiditu je lepší integrativní přístup - kombinace dvou nebo tří metod. To není „víc“, to je „správně“.

Co se mění v Česku?

V roce 2026 bude v Česku povinná nová metodika pro měření pokroku klienta. Každý certifikovaný terapeut bude muset pravidelně používat alespoň 5 standardizovaných dotazníků podle typu poruchy. To znamená: budete mít objektivní data, ne jen „asi se mi lépe“.

Dále se rozšiřují technologické nástroje - aplikace, které sledují vaše nálady, spánek, chování. Podle prof. Rabocha by mohly snížit počet nevhodně zvolených přístupů o 25-30 %. To znamená: v budoucnu bude mnohem snazší zjistit, jestli metoda funguje - a kdy je čas změnit.

Na konci dne: terapie není o tom, že „musíte zůstat“ u něčeho, co vám nevyhovuje. Je o tom, abyste našli cestu, která vás skutečně přivede tam, kam chcete. A to někdy znamená změnit metodu. To není selhání. To je zodpovědnost.

Čestmír Hořava

Jsem psycholog a publicista se zaměřením na psychoterapii a duševní zdraví. Vedu individuální i skupinové semináře a pravidelně publikuji články a eseje. Mojí ambicí je předávat srozumitelně praxi i vědu. Píšu s respektem k příběhům lidí a s důrazem na etiku.

Související příspěvky

Tyto příspěvky se vám mohou také líbit

Rodinná terapie: Když problém není v jednotlivci, ale ve vzorcích v rodině

Jak budovat podpůrnou síť: Rodina, přátelé a odborníci pro duševní zdraví

Jak bezpečně omezit přístup k nástrojům sebepoškození v domácnosti během krize

© 2025. Všechna práva vyhrazena.