Krize po traumatické události: Kdy volat krizovou linku a kdy záchrannou službu

Krize po traumatické události: Kdy volat krizovou linku a kdy záchrannou službu

Po traumatické události - při nehodě, násilí, ztrátě blízkého nebo jiné šokující události - mnozí nevědí, co dělat. Je to normální. Ale jedna chybná volba může znamenat zbytečnou ztrátu času, přetížení záchranných služeb nebo, co je horší, zpožděnou pomoc. Krizová linka a záchranná služba nejsou to samé. A rozdíl mezi nimi může zachránit život.

Co je vlastně krizová linka?

Krizová linka Českého červeného kříže, číslo 116 123, je zdarma dostupná 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Není to záchranná služba. Není to nemocnice. Je to místo, kde můžeš mluvit - bez hodnocení, bez tlaku, bez toho, aby tě někdo odsoudil. Operátoři jsou školení v poskytování psychologické první pomoci. Učí se naslouchat, uklidňovat, pomáhat rozpoznat, co je opravdu naléhavé a co může počkat.

Pokud jsi přežil(a) násilí, ztrátu, nehodu nebo jinou událost, která tě zničila zevnitř, a teď se cítíš ztracený(a), ztuhlý(a), nemůžeš spát, máš náhlé výbuchy pláče nebo se cítíš, že to všechno nevydržíš - vol 116 123. Nečekáš, až se to „přejde“. Nečekáš, až budeš „silnější“. Volíš, když to potřebuješ. A to je v pořádku.

Podle dat z roku 2021 bylo na této lince zaznamenáno přes 142 tisíc hovorů. Z nich 28,7 % souviselo přímo s traumatickými událostmi. Uživatelé ji hodnotí průměrně 4,3 z 5 bodů. 92 % říká, že operátoři byli empatičtí. To není malé číslo. To znamená, že tady někdo slyší to, co nikdo jiný nechce slyšet.

Kdy opravdu volat 155?

Zdravotnická záchranná služba (155) je pro případy, kdy život je v nebezpečí. Nebo kdy hrozí, že se to stane. To není jen o zraněních. Je to o tom, kdy tělo nebo mysl přestávají fungovat tak, že bez okamžité pomoci může dojít k smrti nebo trvalému poškození.

Vol 155, pokud:

  • osoba má ztrátu vědomí, závažné poruchy vědomí nebo je bezvědomá
  • je v šoku s rychlým tepem, potením, závratěmi, ztrátou dechu
  • projevuje myšlenky na sebevraždu a má plán, jak to provést
  • hrozí fyzické násilí - buď na sobě, nebo na někom jiném
  • je v agresivním stavu, kdy je nebezpečná pro sebe nebo pro okolí

Neříkej si: „Možná je to jen psychika.“ Pokud někdo říká: „Chci se zabít“ a má nůž, stužku, léky - vol 155. Pokud někdo neodpovídá, křičí bez přestávky, nebo se chová jako by nebyl v reálném světě - vol 155. Neříká se to, protože je to „přehnané“. Říká se to, protože to může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí.

V roce 2022 bylo v Česku zaznamenáno 18 452 volání na 155 kvůli psychickým krizím. Z toho 41,3 % bylo spojeno s úrazy nebo nemocemi, 29,8 % s násilím a 28,9 % s jinými traumatickými zážitky. Ve 63,2 % případů byla osoba převezena do psychiatrického zařízení. To znamená, že většina lidí, kteří volali 155 kvůli psychické krizi, skutečně potřebovala lékařský zásah. Ale většina z nich by mohla být lépe pomoci, kdyby věděli, že 116 123 existuje.

Proč je to tak důležité rozlišovat?

Představ si, že voláš 155 jen proto, že máš paniku. Záchranná služba přijede. Přivezeš do nemocnice. Provedou ti EKG, krevní testy, předepíší léky. A ty jsi tam jen proto, že ti někdo řekl, že se máš „chovat normálně“. Ale ty víš, že to není normální. A že ti chybí někdo, kdo by ti řekl: „Je v pořádku, že se cítíš takhle.“

Na druhou stranu - představ si, že někdo v domě má sebevražedné myšlenky, ale nikdo nevolá 155, protože si myslí: „To je jen psychika, zavolám na linku.“ A pak je pozdě. V roce 2022 bylo 12,4 % volání na 116 123 tak vážných, že bylo nutné předat volajícího na 155. Kdyby nebyla krizová linka, tito lidé by nebyli zachyceni vůbec.

Podle Národního zdravotnického ústavu 68,3 % obyvatel ČR neví, kdy volat co. To je víc než dvě třetiny. A výsledkem je, že 21,7 % volání na 155 je neodůvodněných - tedy lidí, kteří potřebovali psychologickou podporu, ale volali záchrannou službu. To zatěžuje systém. Zpomaluje pomoc těm, kdo ji opravdu potřebují - těm, kteří krev ztrácejí, kteří přestávají dýchat, kteří se ztrácejí ve svém vlastním mozku.

Dvě ruce se snaží spojit — jedna drží telefon s číslem 116 123, druhá stretčer.

Co se právě mění?

V roce 2023 začal v Praze a Brně pilotní projekt „Integrovaná krizová pomoc“. Je to první krok k tomu, aby se linka 116 123 a záchranná služba spojily. Operátoři na 116 123 jsou nyní školeni rozpoznávat fyzické příznaky - jako třeba zrychlený tep, ztrátu vědomí, nemožnost mluvit - a mohou okamžitě předat volajícího na 155, aniž by musel(a) čekat, až si sám(a) uvědomí, že potřebuje lékaře.

První výsledky jsou přesvědčivé: 28 % méně neodůvodněných volání na 155. A 17 % rychlejší zásah tam, kde byl skutečný ohrožení života. To není jen číslo. To znamená, že někdo dostal pomoc o 2-3 minuty dřív. A v krizové situaci je každá minuta životní.

Do roku 2024 má být tento systém rozšířen po celé Česku. A má být spuštěn jednotný tísňový systém přes číslo 112 - který bude inteligentně směrovat volajícího na správnou službu. To znamená, že jedním voláním můžeš dostat pomoc, která ti opravdu potřebuješ - bez toho, abys musel(a) vědět, které číslo volat.

Jak to vypadá v praxi?

Představ si, že se ti při nehodě zlomil noha. Krev teče. Nemůžeš se hýbat. Voláš 155. To je správně.

Představ si, že jsi viděl(a), jak ti kamarád spáchal sebevraždu. Teď jsi v domě s jeho tělem. Neníš zraněný, ale cítíš, že tě to roztrhá. Voláš 116 123. To je správně.

Představ si, že jsi v domě s někým, kdo se chová divně - křičí, šplhá na stěny, říká: „Chci skočit z okna.“ Máš strach, že to udělá. Voláš 155. To je správně.

Představ si, že jsi po násilí. Nejsi zraněný, ale nechceš mluvit, nechceš jíst, nechceš vstávat. Cítíš, že se ti život zastavil. Voláš 116 123. To je správně.

Neexistuje „špatný“ důvod, proč volat. Jen existují správné služby pro různé potřeby.

Lidé v městě jdou sami, ale cesta vede k osvětlené budově s číslem 116 123.

Co dělat, když nevíš?

Není to špatné, že nevíš, co dělat. Většina lidí neví. Ale můžeš se naučit.

Pamatuj si toto jednoduché pravidlo od Národního centra pro zdravotnickou zdatnost:

  1. Fyzické zranění, ztráta vědomí, těžké dýchání, krvácení? → Vol 155.
  2. Myšlenky na sebevraždu, násilí, agresivita, nebezpečí pro sebe nebo druhé? → Vol 155.
  3. Úzkost, deprese, nespavost, pocit, že to nevydržíš, ale nejsi v nebezpečí? → Vol 116 123.
  4. Nejistota? Nevíš, co dělat? → Vol 116 123. Oni ti pomohou rozhodnout.

Je to jednoduché. A zároveň životně důležité.

Co je další krok?

Když zavoláš 116 123, neznamená to, že ti „někdo vyřeší problém“. Znamená to, že ti někdo řekne: „Jsi tady. A nejsi sám.“

Krizová linka neřeší všechno. Ale umožňuje ti najít další krok - terapeut, podpůrnou skupinu, krizové centrum. V Česku je 12 regionálních krizových center, která poskytují 24hodinovou podporu. Ale 57 % lidí o nich ani neví. Po zavolání na 116 123 ti operátor může říct, kde je nejbližší.

A pokud jsi někdo, kdo věří, že „psychika se neřeší“ - přemýšlej o tom jinak. Když se někdo zlomí nohu, voláš 155. Když se někdo zlomí duše - voláš 116 123. Obě zlomeniny jsou reálné. Obě potřebují pomoc.

Ty nejsi slabý, když voláš. Ty jsi silný, když hledáš pomoc. A tohle je správný krok.

Můžu volat krizovou linku i když jsem jen přímočarý svědek události a neoběť?

Ano. Krizová linka 116 123 je pro každého, kdo je zasažen traumatickou událostí - i když jsi nebyl přímo zraněn. Svědkové násilí, nehod nebo smrti často trpí stejnými příznaky jako oběti - šokem, úzkostí, nespavostí, pocitem viny. Není třeba být „hlavní obětí“, abys měl právo na podporu.

Co když volám 116 123 a operátor mi řekne, že bych měl volat 155? Je to správné?

Ano. Operátoři na krizové lince jsou školeni rozpoznávat příznaky, které vyžadují okamžitý lékařský zásah. Pokud tě například někdo ohrožuje, má sebevražedné myšlenky nebo je v šoku s fyzickými příznaky, předají tě na 155. To není odmítnutí pomoci - to je přesně ta pomoc, kterou potřebuješ. Nechávají tě na životě.

Je krizová linka skutečně zdarma?

Ano. Krizová linka 116 123 je zdarma od roku 2000, bez ohledu na to, odkud voláš - z pevné linky, mobilu nebo i z veřejného telefonu. Není třeba mít žádný předplacený balíček. Není třeba platit ani za přenos. Je to humanitární služba, kterou platí stát a Český červený kříž.

Co když mi někdo řekne, že „to je jen psychika“ a neměl bych volat?

Psychika není „jen“ něco. Je to ta část těla, která řídí, jak vnímáš svět, jak se cítíš, jak přežiješ. Když se zlomí, je to stejně reálné jako zlomená kost. Pokud někdo říká, že „to není důvod“, neví, o čem mluví. Tvůj pocit je platný. Pokud se cítíš, že to nevydržíš - vol 116 123. Nečekáš na souhlas druhých. Ty potřebuješ pomoc - a máš na ni právo.

Můžu volat krizovou linku i pro někoho jiného?

Ano. Můžeš volat pro rodiče, kamaráda, dítě, souseda - pro každého, kdo se ti zdá, že potřebuje podporu. Nechceš ho „nahlásit“. Chceš mu pomoci najít způsob, jak přežít. Operátoři ti pomohou najít správný krok - a pokud je situace vážná, předají tě na 155 nebo ti řeknou, jak zavolat záchrannou službu za něj.

Čestmír Hořava

Jsem psycholog a publicista se zaměřením na psychoterapii a duševní zdraví. Vedu individuální i skupinové semináře a pravidelně publikuji články a eseje. Mojí ambicí je předávat srozumitelně praxi i vědu. Píšu s respektem k příběhům lidí a s důrazem na etiku.

Související příspěvky

Tyto příspěvky se vám mohou také líbit

Krize po traumatické události: Kdy volat krizovou linku a kdy záchrannou službu

Poruchy osobnosti: typy, klasifikace a účinné psychoterapie

Jak zapojit rodinu do léčby PTSD: Praktická psychoedukace pro partnery a blízké

© 2025. Všechna práva vyhrazena.