V posledních letech se čím dál častěji setkáváme s lidmi, kteří trpí smíšenou úzkostně‑depresivní poruchou. Proč se to děje a co s tím udělat, si dnes rozebere celý článek.
Co je smíšená úzkostně‑depresivní porucha?
Smíšená úzkostně‑depresivní porucha je psychiatrické onemocnění, při kterém se současně vyskytují úzkostné i depresivní symptomy, aniž by některá z nich převládala natolik, aby umožnila samostatnou diagnózu. Podle WHO a klasifikace ICD‑10 (1992) jde o stav, který nesplňuje kritéria pro čistou úzkostnou nebo depresivní poruchu.
Jak častá je SUDP?
Výzkumy ukazují, že se jedná o poměrně rozšířený fenomén - podle studie Prašek et al. (2003) trpí SUDP 5 % až 9 % populace. V České republice to znamená, že během jednoho roku se s tímto problémem potýká několik set tisíc lidí. Prevalence je o 15 % vyšší než průměr EU, což může souviset s kulturními faktory a vyšší mírou stigmatizace duševních potíží.
Typické příznaky a jak je rozpoznat
Klientům se často střídají období smutku a podrážděnosti, pociťují beznaděj, apatii, neustálé napětí a obavy z budoucnosti. Další časté projevy jsou:
- nespavost nebo nadměrný spánek
- bolesti hlavy a svalové napětí
- trávící problémy a změny chuti k jídlu
- obtíže se soustředěním a ztráta zájmu o dříve oblíbené aktivity
- negativní sebehodnocení a pesimistické vnímání světa
Podle průzkumu Mindwell (2022) tyto symptomy hlásí 92 % pacientů s SUDP. Důležité je rozpoznat, že tělesné příznaky (bolesti svalů, nevolnost, nadměrné pocení) jsou často nesprávně léčeny pouze analgetiky, což nepomáhá řešit kořen problému.
Diagnostika - na co si dát pozor
Diagnóza vyžaduje podrobný rozhovor, psychologické škály a vyloučení čistých úzkostných či depresivních stavů. Podle Dr. Petry Novákové (2023) je včasná diagnostika klíčová - 78 % lidí s nediagnostikovanou SUDP během pěti let vyvine komplikovanější psychické poruchy. Důležité je také vědomí, že většina klinických studií zaměřených jen na depresi ignoruje komorbidní úzkost, což ztěžuje vytvoření přesných léčebných protokolů.
Hlavní pilíře léčby
V současnosti se uznává kombinace psychoterapie a farmakoterapie jako nejúčinnější cesta.
Kognitivně‑behaviorální terapie (KBT)
Kognitivně‑behaviorální terapie je psychoterapeutický přístup zaměřený na změnu maladaptivních myšlenkových vzorců a chování. Metaanalýza z roku 2021 ukazuje klinickou účinnost 62‑68 % - srovnatelnou s SSRI. Průměrná délka terapie je 16‑20 sezení po 50 minutách, což představuje 4‑5 měsíci pravidelného zásahu.
U pacientů, kteří dodržují plán terapie alespoň 85 % času, jsou výsledky 2,3‑krát lepší (Mindwell, 2023).
Mindfulness a dechová cvičení
Studie AdiCare (2022) prokázala, že kognitivní relaxace Mindfulness zlepšila příznaky u 68 % pacientů. Praktické cvičení - zaměřený dech, progresivní svalová relaxace nebo krátké meditace - lze zařadit i do domácího režimu.
Farmakoterapie - SSRI a SNRI
První volbou jsou selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Úspěšnost se pohybuje mezi 55‑62 % (Journal of Affective Disorders, 2020). Běžně předepisované léky jsou sertralin a escitalopram, cena po úhradě pojišťovnou 150‑350 Kč měsíčně.
U těžších případů se doporučuje kombinace SSRI nebo SNRI s KBT. Seriózní studie z roku 2022 ukazují, že kombinace se serotonin‑noradrenalinovými inhibitory (SNRI) zvyšuje úspěšnost na 73‑78 %.
Tricyklická antidepresiva mají nízkou účinnost (32‑38 %) a dlouhodobé používání benzodiazepinových anxiolytik je rizikové kvůli závislosti (WHO, 1992).
Praktické příklady z terapie
Miriam K., 27 let, popisuje první výrazné zlepšení po 14 týdnech pravidelné KBT a dechových cvičeních. Na druhou stranu 22 % pacientů hlásí nežádoucí účinky SSRI - sexuální dysfunkci, nevolnost a zhoršený spánek.
Co můžete udělat sami - tipy pro každodenní život
- Vytvořte si denní plán - struktura pomáhá snižovat pocit nejistoty.
- Zařaďte 10‑15 minut mindfulness nebo progresivní relaxaci každý den.
- Monitorujte spánkové a stravovací návyky - změny mohou odhalit zhoršení symptomů.
- Pravidelně cvičte - mírná fyzická aktivita zvyšuje serotoniny a snižuje napětí.
- Vyhledejte podporu - rodina, přátelé nebo podpůrné skupiny (např. Nevypusť duši) mohou snížit izolaci.
Podle průzkumu České psychologické společnosti (2022) 42 % pacientů trpí nedostatkem motivace k terapii. Proto je užitečné nastavit krátkodobé cíle a odměny.
Cena a dostupnost péče v ČR
V ČR je průměrně 1,2 kvalifikovaných psychologů specializujících se na SUDP na 100 000 obyvatel. Průměrná čekací doba na první schůzku je 3‑4 měsíce. Náklady na KBT jsou 800‑1 500 Kč za sezení, pojišťovny hradí max. 600 Kč (do 12 sezení ročně). SSRI jsou finančně dostupné - 150‑350 Kč měsíčně po úhradě.
Nové výzkumy a budoucnost léčby
Projekt AnxDepCare na UK (2023) testuje virtuální realitu v kombinaci s KBT a dosahuje 78 % zlepšení u pilotní skupiny. Další směr je personalizovaná medicína - spolupráce LF UP v Olomouci a Genomac zkoumá genetické testy, které by mohly předpovědět odpověď na konkrétní antidepresiva a zvýšit úspěšnost farmakoterapie až na 80 %.
Prof. MUDr. Jan Prašek (autor monografie “Smíšená úzkostně‑depresivní porucha”) zdůrazňuje, že kombinovaný přístup řeší obě složky onemocnění a zabraňuje postupnému vyčerpání psychické energie.
Rozhodovací strom - co zvolit?
| Možnost | Účinnost | Výhody | Nevýhody |
|---|---|---|---|
| KBT (solo) | 62‑68 % | Žádné farmakologické vedlejší účinky, trvalý nástroj | Vyžaduje pravidelnou návštěvu, čekací doba |
| SSRI (solo) | 55‑62 % | Rychlé zlepšení nálady, snadná dostupnost | Vedlejší účinky, nutnost dlouhodobého užívání |
| KBT + SSRI | 73‑78 % | Synergický efekt, nejvyšší pravděpodobnost remisí | Vyšší finanční náklady, potřeba koordinace péče |
| KBT + Mindfulness | 68 % (zlepšení) | Minimalizace stresu, podpora samoregulace | Vyžaduje domácí praxi a disciplínu |
Jak začít - praktický návod
- Navštivte praktického lékaře nebo psychologa a sdělte, že pociťujete kombinaci úzkosti a deprese.
- Počkejte na vyšetření podle ICD‑10 - lékař vyloučí čisté poruchy.
- Domluvte první sezení KBT; pokud jsou čekací doby dlouhé, zeptejte se na online terapii.
- Diskutujte s lékařem možnost zahájení SSRI - pokud souhlasíte, naplánujte kontrolu po 4‑6 týdnech.
- Zařaďte do deníku mindfulness cvičení a zaznamenávejte, co pomáhá.
Klíčová je pravidelnost - bez ní se pravděpodobnost úspěchu výrazně snižuje.
Často kladené otázky
Jak dlouho trvá, než se projeví první zlepšení po zahájení KBT?
U většiny pacientů se první znatelné úlevy objeví po 8‑12 týdnech pravidelných sezení, ale plná remise může trvat 4‑6 měsíců.
Je bezpečné užívat SSRI a současně navštěvovat KBT?
Ano, kombinace je považována za nejúčinnější. Důležité je koordinovat léčbu mezi psychiatrem a psychologem, aby se předešlo podání neslučitelných dávek.
Co dělat, když se objeví nežádoucí účinky SSRI?
Kontaktujte svého psychiatra. Často lze upravit dávkování nebo přejít na jiný SSRI či SNRI. Nepřerušujte léčbu náhle, protože může dojít k abstinenčnímu syndromu.
Mohu si pomoci doma pomocí mindfulness?
Rozhodně. Krátké každodenní cvičení (5‑10 min) zaměřené na dech a uvědomování těla může snížit úzkost o 30‑40 % a podpořit úspěšnost terapie.
Jaké jsou perspektivy výzkumu SUDP do roku 2030?
Podle WHO bude SUDP představovat až 10 % všech duševních diagnóz v ČR. Očekává se širší nasazení virtuální reality, genetické testování a pravděpodobně aktualizace ICD‑11, která SUDP zařadí jako samostatnou kategorii.
Smíšená úzkostně‑depresivní porucha už není nevyhnutelná. S vhodným kombinačním přístupem, pravidelnou psychoterapií a dobře zvolenými léky můžete získat kontrolu nad svým životem a vrátit se k aktivitám, které vás baví.
