Interpersonální terapie je interpersonální terapie, krátkodobá, zaměřená na vztahy psychoterapeutická metoda, která řeší problémy v komunikaci a emocionálních vazbách. Also known as IPT, it není o tom, jak si člověk říká v hlavě, ale o tom, kdo mu v životě skutečně vadí, podporuje nebo zatěžuje.
Nejčastěji se používá u chronické deprese, kdy lidé trpí dlouhodobě mírnou únavou, bezradností a pocitem, že nikdo nechápe, co cítí. Ale funguje i u úzkosti, která vzniká z obav o to, jak na vás lidé reagují, nebo z pocitu, že jste vždycky na špatném místě ve vztazích. Nejde o to, že máte něco špatně s vámi – jde o to, že některé vztahy vás vyčerpávají, nebo vás nechávají sám. Interpersonální terapie se dívá na tyto vazby jako na zdroj problému, ne na výsledek.
Klíčové je, že se nezaměřuje na minulost nebo traumata, ale na to, co se děje teď – jak komunikujete s partnerem, rodiči, kolegy, přáteli. Zkoumá, zda jste v roli oběti, obžalovatele, zachránce, nebo zda se vůbec odvážíte říct, co potřebujete. A pak vás učí, jak to změnit – ne teorií, ale konkrétními kroky: jak začít rozhovor, jak říct „ne“ bez pocitu viny, jak přijmout, že někdo vás nechápe, aniž byste se zničili.
Co najdete tady? Příběhy o tom, jak interpersonální terapie pomohla lidem s dystymií, jak zlepšila vztahy po narození dítěte, jak pomohla při spoluzávislosti, nebo jak vytvořila hranice, když sociální média ničily partnerský vztah. Nejsou to teorie – jsou to konkrétní případy, které ukazují, že když změníte, jak komunikujete s lidmi kolem vás, změní se i to, jak se cítíte uvnitř. Není potřeba přemýšlet o tom, proč jste takový, jaký jste. Stačí se naučit, jak být jinak s lidmi, kteří vás běžně obklopují.
Interpersonální terapie pomáhá lidem s přejídáním pochopit, jak jejich vztahy ovlivňují jídlo. Není o dietách, ale o tom, jak zlepšit mezilidské vazby a přestat používat jídlo jako útěchu.
Zobrazit více