Práva klienta v psychoterapii: Co musíte vědět, aby vás nikdo nezneužil
When you enter therapy, you’re not just signing up for talks—you’re entering a relationship built on práva klienta, zákonná a etická pravidla, která chrání vaši důvěrnost, svobodu a bezpečí v terapii. Also known as etické standardy psychoterapie, these rights ensure you’re never trapped, manipulated, or silenced—even when you feel vulnerable. V České republice jsou tato práva zákonem chráněna, ale mnoho lidí je nezná. A to je právě ten moment, kdy se terapeut může stát nebezpečným, ne protože je zlý, ale protože vy nevíte, co můžete vyžadovat.
Právo na důvěrnost, zákaz sdílení vašich informací s kohokoli, včetně rodiny nebo lékaře, bez vašeho písemného souhlasu je základ. Ani váš partner, ani šéf, ani lékař nemají právo vědět, co říkáte terapeutovi. Ani pokud vás terapeut považuje za „rizikového“. Ani pokud se vám zdá, že „to by mu mohl pomoci“. To není jeho rozhodnutí. To je vaše. A pokud vás někdo požádá o nahrávání sezení, máte právo říct „ne“. Nejste povinni dát žádný důvod. Ani když terapeut říká, že to „zlepší výsledky“. Nahrávání může být užitečné, ale jen pokud ho vyvoláte vy. Ne on.
Právo na GDPR, možnost požadovat smazání svých dat, přístup k záznamům a zastavení shromažďování informací, které nepotřebujete je stejně důležité. Většina terapeutů v Česku používá elektronické záznamy. Ale kdo má přístup k nim? Jak dlouho je uchovávají? Můžete si vyžádat přehled všech dat, která o vás mají, a požádat o jejich odstranění. A pokud vás někdo vyzve k podpisu dlouhého souhlasu, který vás „povoluje“ všemu, řekněte: „Nechci podepisovat nic, co mi bere kontrolu.“
Právo změnit terapeuta bez vysvětlení, bez odůvodnění, bez pocitu viny – to je právo, které většina lidí ignoruje. Pokud se vám terapie nezdá, pokud se cítíte jako „předmět“, ne jako člověk, pokud vás terapeut přerušuje, soudí, nebo se chová jako „spasitel“ – nemusíte to trpět. Nejste věřící, kteří musí čekat na zázrak. Jste klient, který platí za službu. A pokud ta služba nepracuje, máte právo odejít. Bez odpovědi. Bez omluvy. Bez pocitu, že jste „selhali“.
Právo na jasné obchodní podmínky – cena, délka sezení, způsob platby, možnost zrušení – to vše musí být řečeno před prvním sezením. Ne po něm. Ne v emailu, který jste si „zapomněli přečíst“. Pokud vám někdo říká: „To je standardní“, nechte ho vysvětlit, co to znamená. A pokud vás to zní jako „nepříjemné“, je to dobrý signál. Práva klienta nejsou pro terapeuty. Jsou pro vás. A pokud se vám někdo snaží přesvědčit, že je to „příliš technické“ nebo „ne nutné“, pak se snaží ovládat, ne pomáhat.
Podívejte se na příběhy níže. Lidé, kteří se naučili říkat „ne“. Lidé, kteří požádali o své záznamy. Lidé, kteří změnili terapeuty – a pak se konečně začali cítit lépe. To, co najdete tady, není teorie. Je to seznam praktických případů, kde se práva klienta stala ochranou, ne pouhým slovem.