Škálové otázky jsou jednoduché nástroje, které pomáhají škálové otázky, otázky, které umožňují kvantifikovat emocionální nebo chovatelské stavy na číselné škále. Also known as číselné hodnocení, tyto otázky převádějí neviditelné pocity — jako úzkost, deprese nebo napětí — na konkrétní čísla, která lze sledovat. Bez nich je těžké říct, jestli se terapie vůbec pohybuje dopředu. Když řeknete terapeutovi, že se „cítíte hůř“, to neříká moc. Když řeknete, že vaše úzkost je na škále od 1 do 10 teď 8, a před třemi týdny to bylo 9, už to má smysl.
Škálové otázky nejsou jen pro terapeuty. Používají je i klienti, aby lépe pochopili, co se s nimi děje. Když se ptáte: „Na kolik z deseti se dnes cítíte schopní zvládnout den?“, odpověď vám ukáže, jestli se vaše odolnost zvyšuje — i když se to nezdá. Tato metoda je blízká kognitivně behaviorální terapii, přístupu, který se zaměřuje na konkrétní myšlenky a chování a jejich změnu, protože pracuje s konkrétními daty, nejen s dojmy. Stejně tak se používají u EMDR, metody pro zpracování traumatu, která vyžaduje přesné sledování intenzity vzpomínek. Bez škály byste nevěděli, jestli se trauma zmenšuje, nebo jen přesouvá.
Nejčastější škály jsou od 1 do 10, ale můžou být i od 0 do 5 nebo 1 do 7. Klíč je konzistence — měřte vždy ve stejném kontextu. Například: každý pondělí večer si položte otázku: „Na kolik z deseti se dnes cítíte schopní vztahy udržet?“ Nebo: „Kolikrát jste se dnes cítili přetížení?“ Takhle si vytvoříte vlastní historii. A když za tři měsíce zjistíte, že z 9 jste klesli na 4, už nemůžete říct, že „nic se nezměnilo“. To je mocná věc.
Největší chyba je měřit jen v terapii. Škálové otázky fungují nejlépe, když je používáte denně — v deníku, v telefonu, nebo jen mezi zuby. Většina lidí, kteří je používají, říká, že jim pomohly pochopit, že jejich pokrok není lineární. Některé dny budou špatné, ale celkový trend se zlepšuje. A to je to, co skutečně důležité je.
V této sbírce najdete články, které vás naučí, jak škálové otázky používat v praxi, jak je propojit s jinými technikami jako aktivní naslouchání nebo stabilizační kotvy, a jak je využít i v kontextu ceny terapie, když se ptáte: „Je to za tu cenu stojí?“ Nebo: „Jak poznám, že se to vyplatí?“ Tyto otázky nejsou jen o penězích — jsou o tom, jestli se vaše životní kvalita skutečně mění. A to je to, co skutečně počítá.
Terapie zaměřená na řešení (SFBT) je rychlá a efektivní psychoterapeutická metoda, která se nezaměřuje na minulost, ale na to, co klient už dělá dobře. V Česku ji používá přes 28 % terapeutů a její popularity roste.
Zobrazit více