Vztahy a jídlo: Jak emocionální vazby ovlivňují, co jíte

vztahy a jídlo, vzájemný vztah mezi emocionálními potřebami v interakcích s druhými a chováním při jídle. Also known as emocionální příjem potravy, it je to, co dělá, že někdo jí při zármutku, jí, aby si získal lásku, nebo se omezuje, aby nebyl závislý na někom jiném. Není to jen o kaloriích nebo dietách. Je to o tom, jak se učíte jíst tak, jako jste se naučili láskou, kontrolou, obětováním nebo trestáním.

Když se vztahy rozpadají, jídlo často přebírá roli terapeuta. Když se cítíte zanedbáni, jíte, abyste se cítili plnější. Když máte strach z odmítnutí, omezujete jídlo, abyste měli něco, co můžete kontrolovat. Tady se potkává poruchy příjmu potravy, psychologické reakce, kde jídlo slouží jako mechanismus zvládání emocí s spoluzávislostí, stav, kde vaše sebehodnota závisí na tom, jak se ostatní k vám chovají. V obou případech jídlo není zdrojem energie – je zbraní, záchranným kruhem nebo způsobem, jak říct: „Všimni si mě“ nebo „Nech mě v klidu“.

Nejčastější otázka: „Proč jsem to zase snědl?“ Odpověď není v chybějící vůli. Je v tom, jak jste se naučili mluvit o potřebách. Když jste jako dítě nemohli říct „Mám strach“, naučili jste se říct „Nemám hlad“. Když jste jako dospělý neuměli říct „Potřebuji podporu“, začali jste říct „Nemůžu přestat jíst“. Tohle je systém, který funguje – a který se dá přeprogramovat. Terapie vztahů neřeší jen to, jak spolu mluvíte. Řeší, jak spolu jíte.

V této sbírce najdete příběhy a nástroje, které ukazují, jak se tyto vzorce projevují – od hyperkontroly jídla jako ochrany před nejistotou v partnerském vztahu, přes jídlo jako náhradu za nesplněnou lásku, až po to, jak se vztahy mění, když se začnete učit jíst pro tělo, ne pro emocionální záplavu. Nejde o to, abyste jeli lépe. Jde o to, abyste jeli jinak.