Stabilizační dovednosti před EMDR: Bezpečné kotvy a zdroje v terapii

Proč stabilizace před EMDR není jen „příprava“ - ale základ úspěchu

Představte si, že chcete přejet přes horu na kole, ale nemáte gumy, žádný brzdy a nevíte, jak se držet rovnováhy. Přesto vás někdo nutí, abyste jeli dolů. To je přesně to, co se stane, když se EMDR začne bez stabilizace. Nejde o to, že byste se „nepřipravili“. Jde o to, že vás terapie může zcela zničit. Stabilizační dovednosti před EMDR nejsou doplňkem - jsou základem. Bez nich se zpracování trauma stává nebezpečným skokem do hluboké vody bez toho, abyste uměli plavat.

V Česku se dnes stále více terapeutů učí, že EMDR není jen „pohyb očima při vzpomínce na trauma“. Je to komplexní proces, který začíná tím, že klient najde pevnou půdu pod nohama. A to nejen fyzicky, ale emočně, mentálně i tělesně. Když se trauma objeví, nemůže být zpracováno, pokud klient nemá kde se zastavit. Bezpečné kotvy a interní zdroje jsou právě tím, co mu umožňuje říct: „Můžu to prožít, ale nejsem v něm uvízlý.“

Co je stabilizace v praxi? Tři klíčové techniky

Stabilizace není abstraktní teorie. Je to konkrétní, opakovatelná praxe, kterou terapeut a klient společně budují. V české praxi se nejčastěji používají tři techniky, které mají jednoduchý cíl: přenést klienta z pohyblivého, nebezpečného prostoru traumatu do místa, kde se může zastavit, oddechnout a zorientovat.

• Bezpečné místo - není to jen „představte si pláž“. Je to místo, kde klient cítí úplné bezpečí - nejen vizuálně, ale i zvukově, tělesně, dokonce chutí. Může to být dětská ložnice, kde ho matka obalila blanketem, nebo les, kde slyší vlastní dech a vzdálený pták. Důležité je, aby bylo to místo reálné pro něj, ne pro terapeuta. Některým klientům trvá 5 a více sezení, než ho vytvoří. A to je v pořádku.
• Trezor - technika, kterou často používají děti, ale platí i pro dospělé. Představte si pevnou, zavřenou krabici, kde můžete uložit všechno, co je příliš těžké na teď. „Zavřu dveře, až budu připraven, otevřu.“ To je výkonná strategie. V praxi to znamená, že klient může během sezení říct: „Tady to přijde, ale já to vložím do trezoru a vrátím se k bezpečnému místu.“ Tím si vytváří kontrolu. A kontrola je první krok k uzdravení.
• Uklidňující dýchání a zemědělení - když se trauma objeví, tělo reaguje jako by bylo v nebezpečí. Srdce buší, dýchání je povrchní, svaly jsou napjaté. Uklidňující dýchání (např. 4-7-8: 4 sekundy nádech, 7 zadržení, 8 výdech) pomáhá přepnout nervový systém z režimu „běž“ nebo „bojuj“ do režimu „odpočinek“. Zemědělení (grounding) je pak technika, která vás přivádí zpět do těla a do přítomnosti. Například: „Pojďme se dotknout podlahy. Co cítíte? Studené? Hladké? Co slyšíte?“ Tím se klient neztrácí v vzpomínce - je zpět v místě, kde je bezpečný.

Proč to nefunguje, když stabilizaci přeskočíte?

Je to jako chtít vyčistit znečištěný potok bez toho, abyste zastavili tok odpadu. Pokud začnete zpracovávat trauma, ale klient nemá žádné kotvy, zpracování může vést k retraumatizaci - tedy k tomu, že se stav zhorší. V české praxi se to stává častěji, než si lidé myslí. Podle analýzy 120 kazuistik z Terap.io (2023) 25 % terapeutických selhání v EMDR bylo přímo spojeno s přeskočením nebo zkrácením stabilizační fáze.

Terapeut, který chce „přeskočit“ stabilizaci, často dělá to, co si myslí, že je „efektivní“. Ale efektivita není rychlost. Je to bezpečnost. Klient s komplexním traumatem, který prožil útoky v dětství, má často vnitřní přesvědčení: „Když se něco stane, nebudu mít nikoho, kdo by mi pomohl.“ Bezpečné místo a trezor mu ukazují: „Máš sebe. A ty můžeš zůstat v bezpečí.“

Prof. Jan Prášek z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze říká: „Bez stabilizace je EMDR nebezpečný nástroj.“ A má pravdu. V jednom případě, který se mi dostal do rukou, klientka - žena, která přežila násilí - měla první sezení s EMDR bez stabilizace. Během 20 minut se rozpadla. Nemohla se vrátit. Potřebovala tři měsíce jen na to, aby znovu začala důvěřovat terapeutovi. Tohle se nemusí stát. Stačí začít správně.

Co říkají čeští terapeuti - a co dělají

Podle dat Asociace psychoterapeutů ČR (2023) pouze 38 % certifikovaných EMDR terapeutů v Česku plně dodržuje stabilizační fázi podle mezinárodních standardů. Zbytek - 62 % - přiznává, že ji zkracuje. Proč? Čas. Peníze. Tlak. Klienti chtějí „výsledek“ hned. Terapeuti chtějí být „účinní“. Ale v psychoterapii není rychlost přátelkou zdraví.

Na druhou stranu, terapeuti, kteří stabilizaci dělají dobře, vidí výsledky. Dr. Eva Machanová, certifikovaná školitelka EMDR, říká: „Až 65 % úspěchu celé EMDR terapie závisí na kvalitě stabilizační fáze.“ To znamená: když to uděláte správně, zbytek bude mnohem jednodušší. Klient se neztrácí. Neodchází. Nezakáže se.

Co se děje ve skutečnosti? Většina klientů, kteří prošli stabilizační fází, říká: „Věděla jsem, že když to bude příliš silné, můžu se vrátit.“ To je největší dar, který terapie může dát - kontrolu. A kontrola je první krok k svobodě.

Praktické rady pro klienty: Jak si stabilizaci doma procvičit?

Stabilizace není jen v terapii. Je to dovednost, kterou musíte cvičit jako jazyk nebo hru na klavír. Pokud ji děláte jen jednou týdně, nepomůže vám, když se trauma objeví v noci nebo na pracovišti.

Co můžete dělat doma:

1. Den 1-3: Každý den 5 minut najděte své bezpečné místo. Sedněte, zavřete oči, vstupte do něj. Co tam vidíte? Co slyšíte? Co cítíte na kůži? Zapište si to. Nepřeskočte to - i když to zní hloupě.
2. Den 4-7: Používejte trezor. Když se objeví něco, co vás znervózňuje, řekněte si: „Toto vložím do trezoru. Zavřu dveře. Otevřu ho později.“
3. Den 8-14: Učte se uklidňující dýchání. Vyzkoušejte 4-7-8. Udělejte to 3x denně - před spaním, po probuzení, před jídem.
4. Když se cítíte ztracení: Použijte zemědělení. Dotkněte se něčeho - stěna, stůl, kámen. Co cítíte? Jaká je teplota? Jaká je hladkost? Tím se vrátíte do těla. A tělo vás neklame.

Podle studie z Psychiatr. pro Praxi (2005) klienti, kteří tyto techniky procvičovali 2-3x týdně doma, měli o 35 % vyšší šanci na úspěšné zpracování trauma v následující fázi EMDR. To není malé. To je zásadní.

Proč je stabilizace ještě důležitější u dětí a adolescentů?

Děti nemají slova, aby popisovaly, co cítí. Mají tělo. Mají hru. Mají představivost. Proto je stabilizace u nich klíčová. Mgr. Marie Linhartová, terapeutka pro děti, říká: „S dětmi nepoužívám slova jako ‚trauma‘ nebo ‚disociace‘. Používáme hru. Trezor je skříňka, bezpečné místo je hrad na pohoří, dýchání je vzduch, který děláme z kouře draků.“

U dětí se stabilizace dělá hravě. A to je její síla. Když dítě vymyslí, že jeho bezpečné místo je věž z pohárek, nebo že jeho trezor je štětka, která zavírá dveře, pak to funguje. Věří tomu. A věří si.

Podle průzkumu Rodinné sítě (2023) pouze 45 % terapeutů v Česku upravuje stabilizační techniky pro děti. To je problém. Děti s traumatem potřebují jiné nástroje. Ne jen zkrácenou verzi dospělých. Potřebují hru, barvy, příběhy. A především - potřebují, aby někdo věřil, že jejich hrad z pohárek je skutečný.

Co se děje v Česku - a kam směřujeme

Česká asociace pro EMDR v roce 2023 zvýšila požadavek na školení stabilizačních technik z 20 na 30 hodin. To je krok vpřed. Znamená to, že terapeuti budou lépe připraveni. A znamená to, že klienti budou bezpečnější.

Do konce roku 2024 má být vydán první český manuál stabilizačních technik - s přizpůsobením pro naši kulturu, naše rodiny, naše zkušenosti. To je důležité. Ne všechny bezpečné místa jsou stejná. Pro někoho to může být kuchyně, kde se vařilo včera večer. Pro jiného to může být chodba, kde seděla babička a četla pohádku.

Budoucnost směřuje k integraci stabilizace s DBT (dialektickou behaviorální terapií) - tedy k tomu, že klient se naučí nejen „kotvit“, ale i „řídit emoce“, „tolerovat nepohodlí“ a „vybírat reakce“. To je další krok. A podle Dr. Machanové to zvýší účinnost stabilizace o 15-20 %.

Co se mění? Klienti už nechtějí jen „vyléčit trauma“. Chtějí mít kontrolu. Chtějí vědět, že když se něco stane, nebudou ztraceni. A to je přesně to, co stabilizace dělá.

Co když nejde vytvořit bezpečné místo?

To je běžný problém. Někteří klienti - zejména ti s dětským traumatem - prostě nemohou představit místo, kde se cítí bezpečně. Pro ně není žádný koutek, žádná ložnice, žádný les. Je to jako hledat klíč, který nikdy nebyl vyroben.

Tady pomáhá kombinace smyslů. Nejde jen o to, vidět místo. Jde o to, cítit jeho teplotu, slyšet jeho ticho, čichat jeho vůni. Pokud vizuální představa nefunguje, začněte s hmatem. „Co byste chtěli mít v ruce?“ „Co byste chtěli cítit na kůži?“ „Co byste chtěli slyšet, když jste sami?“

Nebo použijte externí zdroj. Někdo má bezpečný kousek látky, který má v kapse. Někdo má starý klíč od domu, kde byl šťastný. Někdo má pes, který mu leží na nohou. Tyto věci jsou také kotvy. A jsou skutečné.

Stabilizace není o dokonalosti. Je o přítomnosti. A o tom, abyste se naučili: „Mám tělo. Mám dech. A to je dost.“

Stabilizace před EMDR není příprava. Je to první krok k tomu, abyste se znovu naučili být doma ve svém vlastním těle. A to je všechno, co opravdu potřebujete.