Normalizace v terapii je normalizace v terapii, proces, při kterém klient přijme své pocity, myšlenky nebo chování jako přirozenou odpověď na obtížnou situaci, nikoli jako znak vady nebo selhání. Also known as přijetí vlastní zkušenosti, it enables people to stop fighting themselves and start healing. Když řeknete terapeutovi: „Cítím se jako blázen, když se tak strašně bojím, že se nebudu moci vyspat“, správná odpověď není: „To je normální.“ Ale: „To je úplně přirozené, když jsi prožil to, co jsi prožil. Tvoje tělo a mysl dělají všechno, co mohou, aby tě udržely naživu.“ Takhle se normalizace děje – ne jako lživé uklidnění, ale jako hluboké uznání: ty nejsi špatný. Jsi člověk, který reaguje na to, co mu bylo uděláno nebo co prožívá.“
Normalizace v terapii není jen o úzkosti nebo stresu. Týká se každého, kdo se cítí, že je „příliš citlivý“, „příliš reaktivní“ nebo „nemá to pod kontrolou“. Když se vám zdá, že jste jediný, kdo se po rozvodu nechce vůbec dotknout jídla, nebo kdo se cítí vinen, že si neumí dát odpočinek, normalizace vám říká: „Tady nejsi sám. Toto je běžná reakce na zranění.“ V našich článcích najdete příběhy lidí, kteří se cítili jako „nějaký špatný“ – a pak zjistili, že jejich reakce byly vlastně obranným mechanismem, který je chránil. úzkost, přirozená reakce na nejistotu, která se stává problémem, když je přetížená a neustále přítomná není znakem oslabení. stres, fyzická a mentální reakce na tlak, který přesahuje vaše zdroje není slabostí. Jsou to signály. A normalizace v terapii vám umožňuje přestat je považovat za nepřátele a začít je chápat jako věstníky – které vás vedou k tomu, co potřebujete.
Bez normalizace je terapie jen další místo, kde se cítíte, že jste „něco špatného“. S ní se stává místem, kde se konečně můžete uvolnit. Většina lidí přijde do terapie s jedním cílem: „Chci přestat být takhle.“ Normalizace jim říká: „Nemusíš přestat být takhle. Musíš jen přestat se za to nenávidět.“ A až se to stane, změna přijde sama – ne jako násilný přesun, ale jako přirozený vývoj. V naší sbírce najdete články o tom, jak terapeuté pomáhají lidem přijmout své pocity, jak se zpomaluje terapie, aby se nestala přetížením, a jak se vztahové problémy často odvíjejí od toho, že někdo nikdy neslyšel: „To je normální.“ Až to slyšíte, už se nechcete jen vyléčit. Chcete žít. A to je ten rozdíl.“
Aktivní naslouchání, reflexe a normalizace jsou základní mikrodovednosti, které staví důvěru v terapii. Učí se je, ale pouze autentičnost je to, co je skutečně účinné.
Zobrazit více