Relaps v psychoterapii – jak předejít návratu obtíží

When working with relaps, návrat nepříznivých symptomů po období zlepšení nebo po ukončení terapie. Also known as návrat, it signals, že dosavadní změny potřebují další podporu.

Psychoterapie, systematické ošetření duševního zdraví pomocí rozhovoru, technik a cvičení tvoří základ, na kterém se relaps může buď posílit, nebo zabránit. Když terapie končí bez plánu udržení, riziko návratu symptomů stoupá. Přestože mnoho klientů po několika měsících cítí úlevu, často zapomenou na pravidelný monitoring a posilování nových návyků.

Klíčové faktory, které podporují relaps

Jedním z hlavních spouštěčů je úzkost, pocit nadměrného napětí a obav, který může vyvolat regresi. Úzkost často vede k automatickým reakcím, jako jsou únikové chování nebo myšlenkové pasti, které podkopávají terapeutický pokrok. Další faktor je deprese, dlouhodobý stav smutku a snížené motivace. Když se nálada zhorší, klienti často ztrácejí energii na cvičení dovedností, které si během terapie osvojili.

U lidí s závislostí, nutkavé a neovladatelné užívání látek nebo chování představuje relaps téměř nevyhnutelný krok, pokud není součástí plánu prevence. Návrat k užívání často značí selhání v budování silnějšího vnitřního systému zvládání stresu. Kombinace těchto tří stresorů – úzkost, deprese a závislost – vytváří kumulativní riziko, které je potřeba sledovat a aktivně řešit.

Prevence relapsu vyžaduje konkrétní nástroje: pravidelný sebehodnocení, revizi cílů a podpůrný network. Bez těchto prvků se terapie snadno „vypne“, a to i když klient pociťuje úlevu. Samotná terapie proto zahrnuje i fázi po ukončení, kde terapeut poskytuje plán pro udržení změny a připomíná, kdy je vhodné vyhledat pomoc.

Jak tedy můžete relaps minimalizovat? Začněte tím, že si vytvoříte konkrétní denní rutinu, která zahrnuje techniky z kognitivně‑behaviorální terapie – např. reálné výzvy, denní deník myšlenek nebo krátké dechové cvičení. Dále si naplánujte pravidelné „kontrolní“ sezení, i když jen jednou za měsíc, abyste získali zpětnou vazbu a upravili postupy podle aktuálního stavu.

Nezapomeňte na sociální podporu. Přátelé, rodina nebo podpůrné skupiny často zachytí první známky únavy nebo návratu symptomů dříve, než si to samotný klient uvědomí. Využijte také online zdroje, například aplikace na sledování nálady, které vám pomohou mít přehled o tom, zda se objevují varovné signály.

Všechny tyto kroky ukazují, že relaps není selhání, ale spíše signál, že je potřeba upravit strategii a posílit dříve nastavené dovednosti. V následujícím seznamu najdete články, které rozebírají konkrétní techniky, praktické rady a příklady z reálné praxe, takže si můžete vybrat, co vám bude nejvíce užitečné při prevenci návratu obtíží.